Potřeba poválečné údržby tratí ČHLD si vynutila vznik několika služebních vozů. Pár exemplářů mělo to štěstí a dochovaly se prakticky v nezměněné podobně dodnes. Ihned při pohledu na celkovou koncepci vozu (hlavně rám) je vidět původ vozu – nástavba na klasický plošinový vůz Pta/ú. První vůz je částečně otevřený (rekonstrukce z agregátorového), na plošině jsou umístěny dvě uzavíratelné bedny s nářadím s instalovanými opěradly (je tedy možná jízda v otevřené části vozu). V uzavřené části jsou podélné koženkové lavice a kamna – vůz pojme dvanáct sedících lidí. Nátěr skříně (poněkud omšelý) je zelený, střecha je šedá. Vůz bývá nasazován do provozu už spíše výjimečně, přesto je provozuschopný a občas se z pracovním vlakem na trať podívá – nedávno prošel celkovou opravou interiéru i obnovou nátěru. Další z vozů (SV/ú 2) představuje reko z osobního vozu na nehodový a služební. Dnes, zvlášť po zastavení pravidelné přepravy řeziva z Jánošovky pravidelně nevyjíždí, byť je v provozuschopném stavu. Je třeba též zmínit dalšího zástupce tohoto typu služebního vozu, který se nachází ve sbírce Poľnohospodárského muzea v Nitře a též balocký osobní vůz „Šaling“, který vznikl úpravou bývalého služebního vozu (část výdřevy odstraněna, do středu vozu dosazeny lavice pro cestující).
Železnička.cz 