Vznik a vývoj této spolehlivé lokomotivy na úzký rozchod vyvolal nedostatek robustnějších strojů pro průmyslové podniky v tehdejší ČSR, který nastal koncem 60. let. V té době byla již delší dobu poptávka po středně výkonných lokomotivách, které by nahradily zbytky parní trakce v závodech hutního průmyslu. Typ DH 120 zkonstruovalo bývalé Stavloko Radotín, tehdy již součást TSM Martin, ovšem výroby se zhostila strojírenská dílna Poldi SONP v Kladně. Původním záměrem byla výroba pouze pro vlastní, vnitropodnikovou úzkorozchodnou sít (rozchod 800 mm), ovšem následovaly další zakázky pro další hutní, případně i jiné podniky – Vítkovice (790 mm), Podbrezová (760 mm), Králův Dvůr (650 mm), šamotka Zliv (650 mm), Chomutov (700 mm), Oveido (Španělsko).
Oblíbenost lokomotiv typu DH 120 spočívala především v jejich poměrně vysokém výkonu, snadné údržbě a provozní spolehlivosti. Výkon 129 koní (cca 97 kW) zajišťoval motor LIAZ M634, nepřeplňovaný naftový stojatý vodou chlazený šestiválec. Přenos výkonu u stroje DH 120 je hydrodynamický, lokomotiva má dosazenu vzduchotlakou přímočinnou brzdu. Hmotnost dosahuje rozmezí 13 – 16 tun, neboť je možné ji variantně upravit pomocí balastu na čelnících lokomotivy. Maximální rychlost, které stroj dosahuje, činí 18 km/h. O oblíbenosti tohoto typu lokomotivy svědčí fakt, že byl vyráběn v rozpětí více než dvaceti let (1971 – 1992) a provozován je na několika úzkorozchodných železnicích dodnes.
S osudy Čiernohronské železnice byly přímo či nepřímo spjaty stroje, dodané a provozované v Podbrezovských železárnách. Dvě lokomotivy tohoto typu z tamního bohatého strojového parku skončily na HLÚŽ Vychylovka – jedná se o stroje inventárních čísel 12 a 14. Zatímco lokomotiva č. 12, vyrobená v roce 1982 a předaná na Vychylovku z Čierného Balogu (náhrada a později výměna za lokomotivu „Lego“, která se v těžkých provozních podmínkách na úvratích neosvědčila – za stroj DH 120 však putoval již v roce 1995 na ČHŽ vrak lokomotivy Deutz ex. Vígľaš) v roce 1996 je v provozu dodnes, stroj č. 14, vyrobený v roce 1988 přešel na HLÚŽ již jako neprovozní během roku 2000, aby zde posloužil jako zdroj náhradních dílů. Poslední z podbrezovských lokomotiv typu DH 120 – inventární číslo 13 – přešla společně s ostatními lokomotivami po zrušení tamního úzkorozchodného systému na Čiernohronskou železnici, kde setrvala dodnes, byť má za sebou např. zapůjčení do Maďarska, kde asistovala v roce 2007 (společně s výsypnými vozy Sa/u, rovněž z ČHŽ) při opravě trati Szob – Márianosztra. Na Čiernohronské železnici její provozní nasazení spočívá ve vedení těžších pracovních vlaků a v posunovacích výkonech v rámci stanice Čierný Balog – pravidelné nasazování do čela osobních vlaků mezi Balogem a Vydrovem patří vzhledem k turnusovému oběhu pro „velké“ soupravy minulosti.