Úzkorozchodka Gorzkowice – Niechcice

niech1
Nákladní vlak s uhlím přijel do Niechcic, 15. říjen 1988. Foto: M. Zajfert.

Pro přelom 19. a 20. století se stalo pro mnoho průmyslových a zemědělských závodů typickým budování vlastních úzkorozchodek, ať už pro obsluhu jednotlivých pracovišť nebo pro spojení s nejbližší železniční stanicí. Tento trend vycházel z neexistence individuální automobilové dopravy a z kvality tehdejší silniční sítě. Po II. světové válce zažívaly tyto dráhy postupný útlum a po mnohých z nich dnes nenajdeme ani památku. Jedna z mála, která se dočkala modernizace a bylo ji možné vidět v provozu ještě v 90. letech, byla drobná úzkorozchodná dráha mezi Gorzkowicemi a Niechcicemi, nacházející se v blízkosti Piotrkówa Trybunalskiego.

Polské městečko Niechcice se mohlo od roku 1860 chlubit zajímavým unikátem – byl v něm jako první v Evropě (a druhá na světě) postaven závod na výrobu droždí, který založil tehdejší majitel Niechcic K. Strzelecki, přičemž spolu s ním vznikl také lihovar. Další majitel, August Patschew, zdejší závod rozšířil a postavil zde v roce 1865  také pivovar. Postupně rozrůstající produkce si žádala lepší možnosti odbytu a proto byla v roce 1903 byla pro zajištění přepravy zboží do nedaleké železniční stanice v Gorzkowicích postavena 7 km dlouhá úzkorozchodná železnice s rozchodem 600 mm. Samotný závod tuto skutečnost tehdy dokázal i velmi obratně využít ve své propagaci. Tehdy se jednalo o koňku, jejíž vozový park se ve 20. letech skládal z kiplor a jednoho osobního vozu. V meziválečném období pak následně vznikla asi 2 km dlouhá odbočka na východ od „hlavní“ tratě, vedoucí k nákladišti Jadwinów, které obsluhovalo místní farmu.

V období II. světové války byl původní závod v Niechciciach téměř zničen a produkce zastavena. Teprve v roce 1949 došlo k rozhodnutí zlikvidovat továrnu ve Woli Krzysztoporskiej a přesunout zemědělskou produkci do Niechcic, kde došlo k vytvoření závodu „Zakłady Przemysłu Rolnicnego PGR Niechcice“. Z původní úzkorozchodky toho rovněž mnoho nezbylo – na konci 40. let bylo sjízdných pouze 1,2 km, přičemž odbočka do Jadwinówa neexistovala. Rekonstrukce a přestavba zdejší malodráhy byla dokončena v roce 1954, přičemž část úseků byla vedena v nové stopě a odbočka do Jadwinówa se obnovy již nedočkala. Celková délka trati po rekonstrukci činila 7,8 km.

niech2
Jedna z lokomotiv Wls40 vezla 17. října 1990 do Niechcic dva kotlové vozy, ložené melasou. Foto: M. Zajfert

Od 50. let byla pro potřeby zdejšího provozu k dispozici parní lokomotiva „Las“ č.3268, podle vzpomínek zaměstnanců se zde rovněž nacházela drobná motorová lokomotiva Jung. Vozový park byl tvořen nákladními vozy, které byly coby nepotřebné odkoupeny od PKP. Kolem roku 1956 následovaly další stavební úpravy tratě, došlo k vybudování nového depa v Niechciciach, ke zřízení odstavných kolejí a vozové váhy. Současně s těmito úpravami skončila na zdejší dráze etapa parního provozu a veškerou dopravu převzaly nově dodané spojnicové motorové lokomotivy typu Wls40 s čísly 134, 586 a 689. I přes relativně nízký výkon se v provozu osvědčily a zůstaly jediným typem motorových lokomotiv, který zde byl až do zániku dráhy provozován.

Zemědělský provoz v Niechciciach byl od 60. let postupně rozšiřován – kromě obnoveného lihovaru zde vznikly vinařské závody, sušárna brambor a řepy,  výrobna kukuřičného a bramborového škrobu či produkce zemědělských krmiv. Toto rozšíření zvýšilo nároky na zdejší úzkorozchodku, která byla v tomto období opět modernizována a došlo k vybudování nové překládkové stanice v Gorzkowiciach. Zřízeno bylo nové skladiště s překládkovými rampami, nádrž na melasu, obilná sila, vagonová váha a překladač uhlí. Došlo také ke komplexní náhradě vozového parku – původní vozy od PKP byly různorodé konstrukce a stáří a především již nestačily potřebám zdejšího provozu, proto sem byly dodány nové čtyřnápravové nákladní vozy ze Zakładzie Przemysłu Maszynowego Leśnictwa v Hajnówce.

niech3
Kolejové uspořádání v závodu Niechcice.

Z výkazů o nákupu nových vozidel z počátku 60. let si lze celkem snadno udělat obraz o obměně vozového parku – v roce 1962 bylo v Hajnówce zakoupeno pět nových vysokostěných vozů s továrními čísly od 148 do 152, o rok později následovala další dodávka čísel 242, 246-248, 252-25.. až 271. V roce 1964 následovalo ještě dodání vozu č. 297. V první polovině sedmdesátých let se zdrojem stejného typu vozů staly i další, v té době likvidované železnice. Konkrétní údaje o těchto přesunech sice neexistují, je ale pravděpodobné, že do Niechcic putovaly vozy z cukrovarů Guzów, Borowiczki a Izabelin, kde se rovněž nacházely dráhy s rozchodem 600 mm. Nejméně osm vysokostěných „uhláků“ bylo následně přestavěno na kryté nákladní vozy – došlo ke zvýšení stěn a nad původní dvoukřídlé střední vstupy byly doplněny další dvířka. V provozu sloužily především pro přepravu zboží a kukuřice. Vzhledem k tomu, že tato rekonstrukce byla provedena poměrně profesionálně, je možné se domnívat, že ji provedly některé z větších železničních dílen, ovšem konkrétní důkazy v tomto případě chybí.

niech5
Výkres uzavřené „zetky“, vzniklé úpravou otevřeného vozu z Hajnówky.

Samostatnou kapitolu tvořily kotlové vozy typu 2Rw. K jejich zakoupení došlo v roce 1962, kdy se staly nadbytečnými na Mlawské úzkorozchodce, přestavěné na 750 mm. Do Niechcic putovalo celkem pět těchto vozů s čísly od 70226 do 70230, zbylé čtyři byly odprodány do Guzówa. Jednalo se o cisterny, vyrobené původně v roce 1959 v Zaodrzańskich Zakładach Przemysłu Metalowego Zastal, které byly určeny pro přepravu paliva na vojenské vlečce v Przasnyszu. V Niechciciach sloužily následně pro přepravu melasy.

niech4
Jeden z cisternových vozů typu 2Rw, odstavený 16. února 1995 v Niechciciach

Ve vlastních dílnách vznikl jediný osobní vůz zdejší dráhy, postavený na podvozku jednoho z nákladních vozů a sloužící pro přepravu zaměstnanců. Park hnacích vozidel postupně doplňovaly další lokomotivy typu Wls40 a Wls50 (verze téhož stroje s výkonnějším motorem) – vyřazené stroje následně posloužily jako zdroj náhradních dílů a byly sešrotovány. Před ukončením provozu se zde nacházelo celkem šest těchto lokomotiv, nicméně lokomotiva č. 563 již dlouhodobě mimo provoz. V tomto období dráha evidovala také 42 nákladních vozů – 18 otevřených, 10 plošinových, 8 uzavřených, 5 cisteren a jeden pár oplenových vozů.

Dráha byla za celou dobu své existence obsluhována pracovníky závodu v Niechciciach – na trati se nenacházela žádná další nákladiště nebo výhybny, proto byl provoz poměrně jednotvárný. Na trať vyjížděly obvykle soupravy ve složení lokomotiva + 3 vozy (z nichž vždy jeden byl obsluhován brzdařem), v případě větší zátěže byly vypraveny dva vlaky, jedoucí na dohled od sebe.

niech6
Z nádrže na melasu, viditelné v pozadí, probíhalo na překladišti v Gorzkowiciach postupné plnění kotlových vozů, u kterého asistovala jedna z lokomotiv Wls40. Za ní je u rampy patrný jeden z krytých vozů. 17. říjen 1990, foto: M. Zajfert.

V 70. letech změnil závod v Niechciciach název na „Kombinat Rolniczo-Przemyslowy Niechcice“. Další organizační změny na přelomu 80. a 90. let vyústily ve vznik samostatného podniku „Przedsiębiorstwo Przemyslowo Rolne Niechcice sp.z 0.0.“, což však nepřímo vedlo k ukončení provozu na zdejší malodráze, ke kterému došlo v roce 1991. Příčina byla prozaická – automobilová doprava se prostě vyplatila více než provoz vlastní úzkorozchodné železnice. Ještě tři roky po zastavení pravidelné dopravy byla trať i vozidlový park udržován pohromadě, ale v roce 1994 bylo rozhodnuto dráhu zlikvidovat. Na trať tak vyjely poslední vlaky – likvidační a po snesení kolejí došlo v průběhu roku 1995 k sešrotování zbylých vozidel. Do současnosti se zachovala pouze jedna z lokomotiv Wls40 (č. 1026/1958), vystavená po zrušení dráhy na pomníku před branami závodu a v roce 2008 odkoupená do soukromých rukou. Historie jedné nenápadné a přesto pozoruhodné úzkorozchodky se tak definitivně uzavírá.

Přehled vozidel dráhy Gorzkowice – Niechcice k 17.10.1990

Motorové lokomotivy – produkce ZNTK Poznań

Pořadové číslo Typ/Označení Výr. číslo/ Rok výroby
1. Wls40 563/1957
2. Wls40 1026/1958
3. Wls40 1377/1962
4. Wls40 1689/1965
5. Wls50 1976/1968
6. Wls50 2135/1971

Otevřené vozy – produkce Hajnowski Zakład Przemysłu Maszynowego Leśnictwa

Pořadové číslo Typ/Označení Výr. číslo/ Rok výroby
1. 1599
2. 1600
3. 1603 151/1962
4. 1755
5. 1759 253/1963
6. 1760
7. 1803 297/?
8. 1811 395/1964
9. 1812
10. 1813
11. 1814 298/1964
12. 1815 311/1964
13. 1817
14. 2400 148/1962
15. 2403 309/1964
16. ? 312/1964
17. ?
18. ?

Plošinové vozy – produkce Hajnowski Zakład Przemysłu Maszynowego Leśnictwa

Pořadové číslo Typ/Označení Výr. číslo/ Rok výroby
1. 1580
2. 1581 144/1962
3. 1583
4. 1585
5. 2397 90/?
6. 2398 89/1959
7. 2399
8. ? 87/1959
9. ? 88/?

Kryté vozy – produkce Hajnowski Zakład Przemysłu Maszynowego Leśnictwa

Pořadové číslo Typ/Označení Výr. číslo/ Rok výroby
1. 1233 152/1962
2. 1604 242/1963
3. 1754 247/1963
4. 1756
5. 1757
6. 1758
7. 1810 305/1964

Kotlové vozy – typ 2Rw, produkce Zaodrzańskie Zakłady Przemysłu Metalowego Zielona Góra

Pořadové číslo Typ/Označení Výr. číslo/ Rok výroby
1. 1605 ?/1959
2. 1606 ?/1959
3. 1607 ?/1959
4. 1608 ?/1959

Vytvořte si zdarma webové stránky nebo blog na WordPress.com.

Nahoru ↑

%d blogerům se to líbí: