Pta/u

121_scan_balog_3_3

Nejtypičtější představitel plošinového vozu pro slovenské lesní dráhy vůbec. Vyráběny a dodávány byly z vagónky v Györu a později je lesní železnice nakupovaly u různých firem, jejichž výroba byla na polní, lesní a zemědělské dráhy uzpůsobena – tedy radotínská Ferrovia Rössemann a Künhnemann, pražská pobočka firmy Orenstein a Koppel, taktéž pražská Kolofera, Neptun v Komárově a nakonec František Werner ze Štěrbohol. Vozy byly dodávány v mnoha provedeních,např s klanicemi či bez, s bočnicemi (přeprava pilin). Začátkem 30. let se vyznačoval snahou o typizaci vozového parku, díky zlepšujícímu se stavu svršku mohly být vozy dodávány o větší nosnosti, byly vozy (většinou už od firmy Orenstein a Koppel ) dodávány s tzv. „pensylvánskými“ podvozky – nápravy byly uložené na valivých ložiskách, rám byl svařovaný z několika ocelových nosníků. Nosnost klasického plošinového vozu byla 13,6 t, délka vozu 9860 mm – problémem nosnosti ovšem byl vznik zbytků dřeva, které vznikaly při překládce, neboť vozy ČSD měly odstupňovanou nosnost na 10, 15 a 20 tun a tak překládka z Ptaúček o vyšší nosnosti obnášela nečekané problémy. Pro svoji univerzálnost a oblíbenost se staly základem pro stavbu několika dalších vozů a to nejen na ČHLD. „Plošiňáky“ se však od sebe přece jenom lišily, každý výrobce si přizpůsoboval vůz individuálně podle svých odběratelů. Přes snahu o typizaci a unifikaci vozového parku se jich zachovalo velké množství a různých typů. Dále se na ČHŽ nacházejí také zástupci plošinových vozů z Rumunska i Maďarska – oba typy z těchto zemí jsou už ovšem modernizované provedení, které se vyrábělo po II. Světové válce za účelem náhrady zastaralých nákladních vozů na státních úzkokolejkách. V současné době vzhledem k absenci nákladní dopravy na ČHŽ (pila Jánošovka uzavřena v roce 2003) plošinové vozy nevyjíždějí, byť před uzavřením pily byla plánovaná jejich rekonstrukce a především dosazení systému vzduchové brzdy – jejich zástupce si lze prohlédnout ve vydrovském lesnickém skanzenu, případně v balocké stanici.

Blog na WordPress.com.

Nahoru ↑

%d blogerům se to líbí: