Polské úzkorozchodné lokomotivy řady Px48 představují významný milník v provozu na úzkokolejných železnicích u našich severních sousedů a jsou většině příznivců úzkorozchodech známé – už jen díky stroji U46.101 (Px48-1916), který našel nový domov v Jindřichově Hradci. Méně známou skutečností je ale kapitola exportních verzí těchto univerzálních lokomotiv, které byly určeny pro Rumunsko (typ Duna) a Jugoslávii (typ Sawa).
Jugoslávské verze nakonec zůstaly v Polsku jako řada Px49, ale deset lokomotiv typu „Duna“ obohatilo postupně od roku 1949 provoz na rumunských úzkorozchodkách. Všechny vyrobila tehdejší Pierwsza Fabryka Lokomotyw v Chrzanowě a od sériových strojů řady Px48 je odlišovalo několik technických rozdílů. Rumunské provedení lokomotiv obdrželo menší, pouze dvounápravový tendr a úprav doznal i kotel lokomotivy – nacházel se na něm pouze jeden písečník, oddělený od parního dómu. Kotel disponoval přehřívačem páry typu Schmidt a dvěma sacími injektory Friedmann. Zcela chyběl kompresor a vzduchová brzda byla nahrazena parní. Umístění svítilen a naftového osvětlení bylo rovněž rozdílné oproti původní řadě Px48. Lokomotiva byla vybavena rozvodem Heusinger, pro lepší projíždění oblouků o malém poloměru (min. 35 m) byl u druhé nápravy snížen okolek o 3 mm a čtvrtá byla koncipována jako posuvná až o 15 mm do stran. V Rumunsku dostaly lokomotivy označení podle tamního číselného schématu jako řada 764.050 – 059.
Provozní nasazení lokomotiv ihned po dodání se omezilo na síť úzkorozchodek v okolí Satu Mare. Teprve postupně byla část z nich předána na trať Turda – Abrud a na síť, vycházející z Târgu Mureș. Výraznějších přesunů na jiné státní úzkorozchodky nebo provozních změn se tyto spolehlivé lokomotivy během své služby u CFR nedočkaly. Nástup motorových lokomotiv L45H a trend uzavírání úzkorozchodných železnic v Rumunsku vedl k postupnému odstavování lokomotiv typu „Duna“ z činné služby do pozice mobilních vytápěcích kotlů pro osobní vlaky a jejich renesance přišla – byť na krátko – až v průběhu 90. let 20. století. V té době vznikla řada aktivit, které měly zatraktivnit rumunské úzkorozchodky pro turisty, především zahraniční, nicméně zavádění „retro“ vlaků nepřineslo kýžený ekonomický efekt a to jak pod hlavičkou CFR, tak pod správou společnosti SAAF, která měla rozvoj turistických vlaků následně pod svým administrativním dohledem. V letech 1999 – 2001 CFR definitivně ukončily pravidelný provoz na všech svých úzkorozchodných tratích a ani následné pokusy o oživení zvláštních jízd na tratích kolem Târgu Mureș a Sibiu v roce 2003 nebyly úspěšné, především z důvodu přemrštěných finančních požadavků na vypravení zvláštního vlaku. Pro lokomotivy typu „Duna“ znamenal tento vývoj trvalé odstavení a u některých strojů i následnou likvidaci. Teprve v roce 2011 došlo k návratu jedné z „Dun“ do činné služby, následované v roce 2014 zprovozněním dalšího stroje tohoto typu.
Přehled vyrobených parních lokomotiv typu „Duna“
| Výrobní číslo | Označení CFR | Současný stav |
|---|---|---|
| 1991/1949 | 764.050 | Salonta, pomník |
| 1992/1949 | 764.051 | zlikvidována |
| 1993/1949 | 764.052 | Sovata, provozní |
| 1994/1949 | 764.053 | Teaca, odstavena |
| 1995/1949 | 764.054 | zlikvidována |
| 1996/1949 | 764.055 | Zlatna, pomník |
| 1997/1949 | 764.056 | Sibiu, vrak |
| 1998/1949 | 764.057 | zlikvidována |
| 1999/1949 | 764.058 | zlikvidována |
| 2000/1949 | 764.059 | Satu Mare, pomník |
První z vyrobených lokomotiv, 764.050, stojí v současné době na pomníku před budovou železniční stanice Salonta. Sem byla přemístěna z města Cluj-Napoca, kde rovněž do konce 90. let stála (dokonce s osobním vozem) coby pomník před tamním stadionem.
Lokomotiva 764.052 byla v roce 1995 opravena pro předpokládané nasazení na objednané turistické vlaky mezi Turdou a Abrudem. Zde sloužil až do zastavení provozu v roce 1999. Během roku 2003 následovala jeho další oprava odeslání do Sibiu, kde se předpokládalo obnovení turistického provozu (pravidelné vlaky zde dojezdily v roce 2001). Tento záměr se nepodařilo naplnit a lokomotiva nikdy areál zdejší stanice neopustila. Po několika letech, kdy zde opravený stroj bez valného užitku postával, došlo v březnu 2011 k jeho převozu do Târgu Mureș, aby následně od druhé poloviny téhož roku našel nové provozní zázemí v lázeňském městečku Sovata. Zde je pravidelně během letní sezóny nasazován na fragment původní tratě do Târgu Mureș (úsek Sovata – Câmpu Cetăţii). Během zimních měsíců zůstává deponována v Sovatě.
Stroj 764.053 byl od počátku 90. let 20. století vytipován k vozbě zvláštních vlaků v okolí Târgu Mureș. Tuto roli plnil spolehlivě až do zastavení provozu na zdejší síti v roce 1999. Po několikaletém odstavení v depu sice v roce 2003 vyjel pod hlavičkou společnosti SAAF v čele několika zvláštních vlaků v úseku Târgu Mureș – Band, ale ani v tomto případě nebyla snaha o znovuzavedení turistické dopravy úspěšná a následovalo další odstavení. Teprve v roce 2012 došlo k přesunu stroje na izolovaný úsek zdejší sítě Raciu – Teaca, kde byl po opravách svršku nasazen v roce 2014 do provozu. Vzhledem k současnému rozsahu provozu a technickému stavu však v současné době na trať nevyjíždí a je trvale odstaven před staniční budovou v Raciu.
Parní lokomotiva 764.055 stála po svém vyřazení z činné služby dlouhou dobu jako pomník u parkové železnice v městě Cluj-Napoca. Po jejím uzavření byla převezena pravděpodobně během dubna roku 2007 do místního normálněrozchodného depa, kde zůstala deponována společně s jednou lokomotivou typu L45H (stroj 87-0040). Po několikaletém stání pod širým nebem následně došlo k převozu obou strojů do města Zlatna – zde byly v prostoru bývalé úzkorozchodné stanice postaveny na izolovaná kolejová pole (lokomotiva 764.055 následně dostala také nový nátěr), kde stojí (doplněné o „rešicu“ 764.410) doposud.
Smutným mementem zůstává osud lokomotivy 764.056, která se měla stát součástí muzejní expozice v depu Sibiu, kam byla z Târgu Mureș dovezena v roce 1996. Zatímco tendr byl ustaven na krátké kolejové pole mezi další normálněrozchodné a úzkorozchodné lokomotivy, stroj samotný zůstal naložen na plošinovém voze, na kterém se zcela zapomenut nachází doposud. Poměrně paradoxním faktem zůstává, že právě 764.056 disponuje jako jediná ze všech strojů typu „Duna“ kompletně zachovanými tabulkami s označením, včetně výrobních štítků…
Poslední ze zachovaných lokomotiv „Duna“, stroj 764.059, tvoří již řadu let pomník v parku u nádraží v Satu Mare. Zdejší úzkorozchodky byly zrušeny či přestavěny na normální rozchod do roku 1988 a i parková železnice, u jejíž výchozí stanice byla lokomotiva umístěna jako poutač, je již dlouho mimo provoz, byť její zbytky včetně fragmentů kolejiště lze stále v parku nalézt. Několik vozů parkové dráhy po zrušení provozu odstavenou lokomotivu doplnilo, nicméně, celá souprava působí vzhledem k nulové údržbě velmi zanedbaným dojmem, který umocňuje zcela uzavřený přístup do kabiny strojvedoucího – všechny otvory na lokomotivě (včetně oken) jsou dnes kvůli ochraně před vandaly zaplechovány. V roce 2013 se objevil záměr ze strany města Zlatna lokomotivu 764.059 odkoupit a převézt ji do postupně budované muzejní expozice, nicméně v Satu Mare nebyli a nejsou odprodeji nakloněni a tak stroj dosud dlí na svém původním umístění.
Provoz lokomotiv typu „Duna“ představoval při rozsahu sítě rumunských úzkorozchodek a jejich lokomotivního parku poměrně malou, nicméně významnou kapitolu. Jednalo se o stroje spolehlivé a nenáročné na údržbu a je tedy potěšitelné, že část desetikusové série přežila trend rušení úzkorozchodných železnic a lze se s nimi – byť až na jeden provozní stroj pouze ve statické podobě – setkat i dnes.
Základní technické parametry lokomotivy typu „Duna“
| Délka (vč. tendru) | 11 100 mm |
|---|---|
| Výška | 3 120 mm |
| Šířka | 2 100 mm |
| Uspořádání náprav | D (D h2) |
| Brzda | Parní |
| Průměr hnacích náprav | 750 mm |
| Rozchod | 760 mm |
| Maximální rychlost | 35 km/h |
| Hmotnost (prázdná/služební) | 20 t (tendr 5 t)/22 t (tendr 13 t) |
| Rozvod | Heusinger |
| Výkon | 200 HP (147 kW) |
| Maximální tlak v kotli | 13 atm |
Železnička.cz 